Princezna Saera Targaryen se narodila v roce 67 jako deváté dítě krále Jaehaeryse I. a Alysanne Targaryen, akorát její dva nejstarší sourozenci zemřeli ještě před jejím narozením, a v původním rodokmenu ve Světě ledu a ohně byla dvanácté dítě, než se pro knihu Oheň a krev rodokmen definitivně upravil a dostál některých změn.
Divoká princezna
Byla odvážná, chytrá, svým způsobem stejně jako její starší bratr Vaegon, jen ne v akademickém smyslu a rozhodně ne moudrá. Silná, rychlá, energická, jako její nejstarší žijící sestra Alyssa. Temperamentní. Alysanne ji často přirovnávala k její divoké sestřenici Aeree Targaryen, která zemřela po útěku na drakovi Balerionovi dlouho předtím, než se Saera narodila, ale podle arcimistra Gyldayna se Aerea oproti Saeře chovala ještě velmi dobře. Byla totiž také tvrdohlavá, manipulativní, prudká, náročná a neposlušná. Zkrátka to s ní bylo velmi složité.
Její první slovo prý bylo ne, což říkala často a hlasitě. Velmi hlasitě se také dožadovala mateřského mléka a zuřila, když propustili její kojnou. Odmítla odstavit od prsu až do čtyř let. Neustále vyžadovala pozornost, pozornost jí dělala dobře, naopak byla nevrlá, kdykoli se jí pozornosti nedostávalo. A s tím byla největší potíž. Podle velmistra Elysara už ve dvou letech přesně věděla, co a kdy chce (obvykle hned), podle septona Bartha, který se s ní seznámil, když jí bylo dvanáct, vnímala jako povinnost okolí uspokojit každou její potřebu. Toužila být prvorozená nebo jedináček. Jenže jako devátá v pořadí se šesti živými staršími sourozenci, s nimiž se musela potýkat, byla často ignorovaná.
Přesto, že její další sestra Maegelle nakonec odešla k církvi, neměla moc prostoru na rodinné vztahy. Aemon a Baelon se zajímali více o rytířství a dvorské povinnosti, Alyssa o draky a Baelona a raději se chovala jako chlapec než jako děvče. Vaegon se zajímal jen o knihy, o Saeru vůbec – když jejich rodiče uvažovali nad nevěstou pro Vaegona, protože původní plány na jeho svatbu s Daellou nevyšly, krátce zvažovali i Saeru, ale i ten nápad zavrhli, ani to by nefungovalo. Její poslední starší sestra Daella byla zase choulostivá květinka a Saery se bála. Navíc ji Saera brzy přerostla. Žádné vztahy si nevybudovala ani s mladší Viserrou, natož s Gael, která byla teprve batole, když už měla Saera úplně jiné zájmy než svou rodinu, nebo s Gaemonem a Valerionem, kteří zemřeli jako novorozenci.
Zkrátka, bylo těžké Saeře odolat, když se snažila být okouzlující, rychle se naučila dostat cokoli chtěla od otce, ovšem nedokázala tak snadno manipulovat s matkou, ani jeden na ni navíc neměl čas, její bratři neměli důvod s ní vycházet a její sestry ji neměly rády. Brzy si navíc zprotivila i spoustu poddaných. Milovala totiž rošťáctví a vtípky.
Například pouštěla kočky do komnaty Daelly, protože věděla, že od doby, co Daellu jednou poškrábalo její kotě, se koček hrozně bála. Jednou také naplnila její nočník včelami, protože věděla, že se Daella děsí včel od chvíle, kdy ji jedna skoro píchla. Když jí bylo sedm, naučila se proklouznout do kuchyní a krást tam pamlsky. V deseti letech se vplížila do Věže Bílého meče, ústředí královské gardy, ukradla tam všechny bílé pláště gardistů, které našla, a obarvila je na růžovo. V jedenácti začala místo pamlsků krást alkohol. A ve dvanácti se opíjela, když se měla ukázat v septu.
Častou obětí Saeřiných krutých nachytávek byl vedle Daelly, snadného terče pro její ustrašenost, také dvorní šašek Tom Tuřín. Jednou třeba, po obzvláště krutém žertu, který vyústil v Tomovo zranění, Saeřina septa prohlásila Saeru za zlé dítě. Však než jí bylo třináct, stihla vystřídat půl tucet sept a stejně tolik komorných.
Po jejím dívčím rozkvětu ve čtrnácti letech se pak Saeřina neuhasitelná a hlavně nenaplněná touha po pozornosti ještě zhoršila. Byla velmi pohledná, začala se motat kolem pánů u dvora, velmi ráda se s nimi bavila, a měla své ambice. Řekla otci, že se chce stát královnou jako její matka, a to pomocí svatby s princem Dorne nebo králem za Zdí. Jindy zase, když viděla obchodníka z Letních ostrovů, prohlásila, že by si ho možná vzala taky. A v patnácti si kolem prstu snadno omotala tolik mladíků, panošů, rytířů a lordů, kolik jen chtěla.
Rychle si mezi nimi také našla tři oblíbence – Jonaha Mootona, dědice Panenského jezírka, Roye Conningtona, lorda Gryfova hřadu, a sera Braxtona Beesburyho, dědice Medolesa. Jejími nejbližšími přítelkyněmi se staly stejně staré Perianne Moore a Alys Turnberry a po více než rok se tato nerozlučná skupina účastnila každého plesu a hostiny, lovili a sokolničili spolu a jednou spolu pluli přes Černovodu na Dračí kámen.
To nejdřív Saeřini rodiče nepovažovali za špatné. Po velkých problémech s hledáním ženicha pro Daellu vítali Saeřin zájem seznamovat se s muži. Jaehaerys navíc považoval všechny tři Saeřiny oblíbence za slibné možné nápadníky. Jen Alysanne úplně nesouhlasila. Pochybovala o nich, zvláště o Braxtonovi. Jaehaerys nad jejími obavami mával rukou, tvrdil, že Saera s nimi nikdy nezůstává o samotě, vždycky kolem sebe měli služebnictvo, a tak se nemohli dostat do žádných problémů. Jenže se hluboce mýlil.
Poslední skandál
V roce 84 dva muži Městské hlídky Králova přístaviště jednoho večera vytáhli Toma Tuřína z obleženi prostitutek v nevěstinci Modrá perla, kde Jonah, Royce a Braxton posedávali s ostatními opilými hosty a smáli se mu. Jonah to svedl na další Saeřin vtip, poslat šaška mezi prostitutky a sledovat, jak si s nimi neumí poradit. Všechny tři tak předvedli před lorda velitele Královské gardy a ten je nahnal před krále. Tam, v trůnní síni, se ale neodvážili o Saeřině zapojení a jejích činech říct ani slovo, tudíž je Jaehaerys nechal přes noc zavřít do černých cel.
Alysanne zároveň předvolala Perianne a Alys k vlastnímu výslechu. Vyhrožovala jim vězením, až děvčata přiznala barvu. Všechno začalo, když se se Saerou jednou vzájemně učily líbat, nejprve oblečené a potom nahé. Potom se začaly hecovat k políbení chlapce a Saera chtěla políbit muže, načež do komnaty vstoupili její oblíbenci. Podle Perianne potom Braxton učil líbat všechny tři. Služebnictvu, jež mělo podle Jaehaeryse zajistit cudnost jejich aktivit, prý Saera zkrátka nakázala zůstat venku, jelikož muselo poslechnout princeznu, a pokud někteří tušili, co se děje, Braxton jim vyhrožoval vytržením jazyků. A na to se Alys zhroutila, vzlykala, trhala si zoufalstvím šaty, omlouvala se královně. Přiznala, že Saera a Braxton ji nutili k sexu, že je kvůli tomu těhotná a neví, kdo z oněch tří je otec. Alysanne pak poslala obě děvčata do postele, nakázala jim, aby se ráno přiznala septě a Matka na nebesích jim odpustí, nicméně Alys věděla, že její vlastní matka jí neodpustí.
 |
| zdroj |
Když Alysanne informovala Jaehaeryse, vyslechl panoše, pacholky a komorné. Pak konečně do trůnního sálu předvolal i Saeru. Vyplísnil ji za vtípek s Tomem v Modré perle, jehož Saera vůbec nelitovala. Neviděla nic špatného na tom, že se dvornímu šaškovi lidé smějí. Jenže potom přišlo vážnější téma. Alysanne ji informovala o Alysině těhotenství a jeho okolnostech. I o uvěznění pánů. Saera na to spustila svou obvyklou manipulativní tirádu. Podle septona Bartha se dostala od popírání přes zlehčování, vymlouvání, kajícnost, obviňování, obhajování ke vzdoru během jedné hodiny. Tvrdila, že nic neudělala, všichni lžou, že to byla jen hra, že to bylo jinak, že ji to mrzí, že jí nikdo neřekl, že je to špatné, že se stydí, že se bála Braxtona, že to dělají všichni, že byla opilá, že už to nikdy neudělá, že Jonah ji miluje, že je jejich holčička, proč by jí nevěřili, že je nenechá z ní dělat jejich otroka, a tak dále a tak dále. Akorát teď už nemohla s otcem pohnout.
Jakmile jí konečně došel dech a slova, Jaehaerys se jí zeptal, jestli s některým z lorďat přišla o panenství. Saera, stále odhodlaná zůstat vzdorovitá a věrná svým potřebám a skutečným tužbám, se přiznala. Všichni tři věří, že byli první, protože jsou chlapci hrozní hlupáci. A klidně se vdá, ale nemůže se rozhodnout za koho. Navrhla tedy všechny tři, jako si Aegon Dobyvatel a Maegor Krutý vzali více žen. Jenže její pyšné přirovnání k Maegorovi Krutému, předchůdci Jaehaeryse, který říši uvrhl do válečného chaosu, zabil Jaehaerysovy dva starší bratry a bojoval proti němu, Jaehaeryse uvrhlo do naprosté zuřivosti. Poručil držet Saeru v její komnatě, kam ji musely odtáhnout stráže, jak vzdorovala.
Celý následující den Jaehaerys, Alysanne, septon Barth a velmistr Elysar řešili, co se Saerou a jejími přáteli. Podle nich Saera už nebyla žádné dítě a na její převychování bylo pozdě. Příliš dlouho si dělala, co chtěla. Jaehaerys byl rozzuřený a zahanbený, víc než jednou prohlásil, že Saera už není jeho dcera. Alysanne souhlasila s nutností trestu, jen nechtěla žádné drastické řešení. Nakonec Jaehaeryse umluvila, prý pokud se dokázal usmířit s lordy, kteří bojovali proti němu a jeho rodině pro Maegora, mohl by se usmířit i se Saerou. Podle Bartha byl pak Jaehaerys ochotný Saeře odpustit. Pokud by činila, jak jí řeknou.
Jenže Saera místo toho v noci utekla z komnaty a pokusila se vkrást do Dračího doupěte, kde ji chytila dračí stráž. Jaehaeryse tento její pokus ukrást draka ještě víc rozzuřil a poručil ji uvěznit ve věžní cele, kde ji neustále hlídala Alysannina osobní strážkyně Jonquil Darke. Načež se jal vypořádat s jejími společníky.
Urychleně dojednali sňatek Perianne a Jonaha. Král Jonahovi nabídl, že když hrál roli v její zkáze, může hrát roli v jejím vykoupení. Jonah souhlasil a byl to docela úspěšný nápad. Později spolu vládli jako lord a lady Panenského jezírka a založili rodinu. Další rychlou svatbu nabídli Royovi s těhotnou Alys. Roy však odmítl, podle něj byl její očekávaný bastard Braxtonův a on ho nechtěl vychovávat jako svého a dělat z něj dědice Gryfova hřadu.
Alys tedy poslali do Marisina domu Matky ve Městě racků, aby tam porodila rusovlasou holčičku (tedy nakonec nejspíš skutečně dceru rusovlasého Roye) a potom ji provdali za lorda Dunstana Pryora z Oblázku. Roy zatím čelil volbě trestu, když odmítl sňatek. Přidat se k Noční hlídce nebo deset let exilu. Zvolil exil, odjel do Pentosu, poté do Myru a nikdy se do Západozemí nevrátil. Půl roku před uplynutím lhůty ho tam ubodala prostitutka.
Nejtvrdší trest čekal na nejvíce provinilého Braxtona. Jaehaerys usazený na trůně ho odsoudil k useknutí jazyka a nosu, vykleštění a zlámání rukou a nohou. K tomu je přikázal vyléčit tak, aby zůstal do konce života zmrzačený. Zároveň mu umožnil dovolat se rozsouzení soubojem, pokud tento trest odmítá přijmout. Braxton tak učinil, očekávaje jako protivníka gardistu. Ovšem král se rozhodl bojovat sám.
Ráno se tak ve zbroji střetli devatenáctiletý Braxton a devětačtyřicetiletý Jaehaerys. Jonquil na Jaehaerysův rozkaz nutila Saeru dívat se z její věžní cely. Utkali se řemdih proti meči Blackfyre. Braxton doufal, že král není zvyklý bránit se takové těžké zbrani a že ho přemůže. Jaehaerys nečekaně vykryl každý úder, a když vyčerpaný Braxton nemohl už ani zvednout ruku, Jaehaerys ho několikrát sekl do slabých spojů a bodl ho skrz vizor. Saera tím přišla o úplně všechny přátele.
Osud ve vlastních rukou
Ani Saeřin osud přitom nebyl o moc veselejší. O čtrnáct dní později ji poslali do Starého města k církvi. Sloužila tam Maegelle, která se jí měla ujmout a učit ji. Učinili z ní novicku tichých sester. Podle septona Bartha to Jaehaerys zamýšlel jen jako dočasnou lekci, počítal s několika lety tichých modliteb, ostré kázně a rozjímání, což mělo Saeru dostat na správnou cestu, ale nechtěl, aby složila náboženské sliby. Navíc tentýž rok zemřela po porodu Saeřina sestra Alyssa, a to jen dva roky po Daellině smrti rovněž po porodu, takže Jaehaerys snad neměl v úmyslu svou rodinu obírat o další členy permanentně.
Nicméně Saeře bylo jedno, co otec zamýšlí. Rok a půl vydržela studené koupele, hrubě tkané roucho, bezmasá jídla, oholenou hlavu, drhnutí žíněnými kartáči, bití holí za neposlušnost, všechno, co nenáviděla, v prostředí, jaké nenáviděla, bez všeho, co milovala a po čem toužila. Opět bez pozornosti, bez výjimečnosti, tentokrát i bez možnosti vylévat si frustraci a rozmazlenost jako princezna. Až jednu noc v roce 85 utekla z Matčina domu, srazila při tom k zemi starší tichou sestru, a zmizela. Muži lorda Hightowera prohledali každý dům ve Starém městě, ale nenašli po ní ani stopu. A když se nevrátila ani do Rudé bašty, Jaehaerys požádal Jonaha a Perianne, aby dávali pozor, jestli se někde nevynoří.
Jak se ale ukázalo, to Saera neměla vůbec v úmyslu. Raději úplně opustila Sedm království. Zajistila si ještě ve Starém městě místo na lodi do Lysu, kde vstoupila do služeb v zahradě rozkoše. S sebou měla jen svůj oděv církevní novicky, takže tam hrála roli bohům zaslíbené panny, kterou mohli klienti za příslušný poplatek zneuctít.
Půl roku po jejím útěku ze Starého města se tyto zprávy donesly ke dvoru. Alysanne plakala, naříkala, jak Lyséňané ze Saery udělali děvku. Jaehaerys prohlásil, že jí byla vždycky, ostatně podle něj takto zaplatila už za plavbu ze Starého města, když neměla jiné prostředky, a údajně od té doby už nikdy nebyl stejný. Také zakázal Alysanne zůstat se Saerou v kontaktu. Alysanne ale neposlechla, najala své tajné prostředníky, aby Saeru sledovali, a když v roce 87 zemřela i Saeřina sestra Viserra, takže Alysanne zůstaly z dcer už jen Maegelle zavázaná církvi, Saera a malá Gael, prosila Jaehaeryse, aby pustil Saeru domů. Odmítl, už nikdy nechtěl slyšet její jméno, a zakázal Alysanne vydat se do Lysu. Ta jí tak alespoň občas psala, ačkoli Saera nikdy neodpovídala.
Zdá se přitom, že Saeře žal její matky ani její dopisy vůbec nevadily. Nesdílela názor rodičů na svůj život. Naopak, možná našla relativní spokojenost. Byla neblaze proslulá, ale schopná, rychle zbohatla a ještě před koncem století opustila Lys a přestěhovala se do Volantisu. Tam si vybudovala vlastní slavný dům rozkoše. O tom, že by se pokusila kontaktovat domov, když v roce 92 zemřel Aemon, v roce 96 Maegelle, 99 Gael, 100 její matka a v roce 101 Baelon jako její poslední sourozenec kromě Vaegona zahrabaného a zapomenutého v Citadele, neexistují žádné záznamy. Stejně jako ji zjevně nechávalo naprosto chladnou narození dětí jejích sourozenců.
Po Baelonově smrti, protože byl tehdy korunním princem, však její jméno v Západozemí ještě přišlo na přetřes. Jaehaerys totiž svolal Velký koncil v roce 101, aby byl zvolen jeho následník. Saera, tehdy jí bylo 34, svůj nárok na trůn neuplatnila. Vychloubala se vlastním „královstvím“ ve Volantisu. Měla však alespoň tři syny, každého s jiným mužem, jednoho dokonce s triarchou Volantisu, kteří se ukázali v Harrenově se svými nároky. Jeden z nich prý jako by z oka vypadl mladému Jaehaerysovi. Jen byly pochopitelně nároky těchto bastardů ihned zamítnuty.
Saera sama se v Západozemí nikdy neukázala a ani zatím nebylo řečeno, kdy a kde zemřela. Jen Jaehaerys si na smrtelné posteli v roce 103 někdy spletl lady Alicent Hightower, která se o něj pomáhala starat, za jeho dcery, a nakonec byl přesvědčený, že Alicent je Saera, která se vrátila domů.
Žádné komentáře:
Okomentovat