Qaahtové

Qaathové (Qaathi) jsou starý národ z jihovýchodních Travin v centrálním Essosu, nyní jihovýchodní hranice Dothrackého moře, který z tohoto svého původního domova emigroval dál na jih do oblasti nynější Rudé pustiny než zcela vymřel kromě posledních potomků Qaathů, obyvatel města Qarth na pobřeží Letního moře. Jinak jim Dothrakové také říkají Mléční lidé, protože jsou bledí, obvykle vysocí a prý mají v žilách mléko.

zdroj

Není o nich známo moc kromě toho, že přišli z Travin, kde se dostávali do konfliktu se severními Sarnory. Ti je vytlačovali dál a dál až k pobřeží Letního moře. Jenže toto jejich nově zabrané území jim zase nestačilo kvůli přírodním podmínkám. Začalo vysychat a měnit se na poušť, a to bohužel zhruba v době, kdy si tam Qaathové udělali nové centrum. Což jim zasadilo tvrdou ránu, protože neměli, kam dál odejít. A když po zkáze Valyrie vyjeli z východních Travin Dothrakové, někteří se rozhodli prozkoumat i poušť a zničili všechna přežívající qaathská města kromě Qarthu. Ten se ocitl z pevniny v izolaci, zaměřil se na moře, a je tak těžké říct, do jaké míry tamější kultura odpovídá starým Qaathům a do jaké přejala prvky z dalších.

Sami se rozhodně mají za Qaathy. Tvrdí, že jsou nejstarší civilizací, Qarth je podle nich matkou civilizace a měst, ale to je v takovém podání nemožné. Neví se totiž, kdy se v Travinách objevili, ale Qarth postavili až po vyhnání z Travin, tudíž existovaly města a národy před nimi. 

Nicméně pokud lze usoudit na Qaathy podle dnešní Qarthéňanů, byli a jsou hrdí, rafinovaní, velmi zdvořilí navenek, z čehož vychází i fakt, že členové tamějšího cechu asasínů zvaní Lítostiví muži vždy své oběti řeknou „Je mi to líto“, než ji zabijí. Velký důraz kladou na způsoby, společenskost, mezi něž například patří považovat plačtivost ve vypjatých situacích za znak civilizovanosti. A na status. Je pro ně zásadní, jak působí. Ve všech oblastech, včetně jimi specificky vnímané sexuality a erotiky, která je tam otevřenou součástí života.

Podle toho se také odívají. Ve lnu, aksamitu a tygřích kožešinách, ženy nosí róby s odhaleným prsem, muži operlené hedvábné suknice, děti tam často pobíhají nahé, jen pomalované a ve zlatých sandálech. V seriálu k tomu muži nosí i vesty pokryté extravagantním zlatým vyšíváním a klenoty, ženy si barví vlasy, zdobí se zlatými doplňky ve tvaru hmyzu. A bohatí Qarthéňané si někdy zasazují klenoty i do nosu. 

Podobně stylově a bohatě přistupují i k dopravě. Můžou se po městě nechat nosit, ale když už jezdí, tak na velbloudech v sedlech vykládaných rubíny a granáty s pokrývkami obarvenými do stovky různých barev. A válečníci tam mají šupinovou měděnou zbroj a přilby s rypáky a měděnými kly a s dlouhými černými hedvábnými chocholkami. 

A jejich důraz na majetek a status se promítá i do oblastí, kde by to Západozemci nečekali. Je u nich totiž třeba zvykem, že po svatbě si muž i žena ponechávají každý svůj majetek, ale ve svatební den může ženich požádat o jakoukoli věc z majetku nevěsty a naopak a tato žádost nesmí být odepřena. Je to prý důkaz vzájemné oddanosti – ale dá se snadno zneužít. V knize byl zrovna tento zvyk důvod, proč Qarthéňan Xaro Xhoan Daxos opakovaně žádal o ruku Daenerys Targaryen, neboť o vzájemném obdarovávání nevěděla a on patrně doufal, že si při svatbě řekne o jejího draka. 

Je i velice nejisté, jaký způsob vlády Qaathové měli. Lze odhadnout, že možná krále a královny, protože v Qarthu formálně vládnou Čistokrevní, potomci pradávných králů a královen Qarthu, kteří tam vyřizují komunální záležitosti, velí městské hlídce a flotile. Věčně se však přetahují o moc s mocnými cechy Třinácti, Turmalínového bratrstva a  Prastarým cechem kořenářů a v seriálu nefungovala vláda ani tak. Tam městu vládlo přímo Třináct, rada šlechticů a obchodníků, z nichž většina byla šlechtici Čistokrevnými z linie sesazených králů Qarthu, a jejich rozhodnutí bylo možné zvrátit vyvoláním krvavé přísahy sumai. To ale s qaathským původem nejspíš nesouvisí.

Vedle toho ve městě působí ještě čarodějové a mají tam i své centrum, ale jejich existence patrně také nesouvisí přímo s qaathskou kulturou, protože působí po celém Essosu. Stejně jako otrokářství, které v Qarthu považují za vitální součást kultury, je patrně odraz stavu většiny Essosu, kde, zejména na jihu, fungovalo mezi mnoha národy. A ačkoli jsou Qarthéňané s ohledem na svou pozici zkušenými námořníky a dobrodruhy, ani to pravděpodobně nebylo součástí qaathské kultury, která pochází z vnitrozemí.