 |
| zdroj |
Nejrozpoznatelnější jsou však (kromě ohromné tloušťky v současných dnech) pro své sídlo, Nový hrad v Bílém přístavu, i když dříve to bývalo Dunstonbury, a znak s bílým mořským mužem s tmavě zelenými vlasy, vousy a ocasem, třímajícím černý trojzubec na modrozeleném poli. Z toho důvodu také stráže Manderlyů nepoužívají oštěpy, ale právě trojzubce. A právě díky bohaté historii se pyšní také bohatou sbírku titulů, jimiž se dodnes honosí, ačkoli některé z nich jsou už prázdné. Patří mezi ně lord Bílého přístavu, strážce Bílého nože, Štít víry, Obránce vykořeněných, lord velitel Klikatice, rytíř Řádu Zelené ruky a v minulosti samozřejmě i lord Dunstonbury. A kromě toho se výjimečně dostali i k titulům regent krále a pobočník krále.
Manderlyové v království Roviny
Manderlyové se do historie zapsali už v dobách vlády Prvních lidí a příchodu Andalů, k jejichž víře konvertovali stejně jako jiné rody z království Roviny poté, co je ve svých zemích uvítal královský rod Gardenerů. Žili u velké řeky Klikatice v zámku Dunstonbury a někteří dokonce tvrdí, že ji po sobě i pojmenovali (její anglické jméno zní Mander), takže si nárokovali značné bohatství, které přinášela zemím na jejich březích. Zároveň to pro ně ale znamenalo velké neshody se sousedním rodem Peaků. Tak velké, že teprve Gwayne III. Gardener, jeden z králů Roviny, dokázal zajistit období míru bez krveprolití, když přesvědčil lordy Manderlyho a Peaka, aby přijali jeho rozsouzení a složili slib věrnosti do jeho rukou.
Ovšem netrvalo příliš dlouho, spory se mezi nimi rozhořely znovu a ten vůbec nejhorší přišel ke konci dlouhé vlády Gartha X. Gardenera. Starý senilní Garth totiž neměl žádné syny, pouze dcery – jednu z nich provdanou za lorda Manderlyho a druhou za lorda Peaka. Oba dva tak byli rozhodnuti, že právě jejich žena by měla zdědit trůn, označili toho druhého za zrádce a konspirátora, došlo k napadením a vraždám a nakonec k otevřené válce, k níž se přidali i další lordi a jíž promptně využili okolní zemíchtiví králové.
Téměř dekádu pak kolem Klikatice vládla anarchie, dokud ser Osmund Tyrell, správce Vysoké zahrady, nespojil síly se zbytkem neválčící Roviny a neporazil Peaky i Manderlye. Na trůn pak dosadil Garthova vzdáleného bratrance korunovaného jako Mern VI. a oba rody od té doby velice pečlivě hlídal. Ovšem trvalého míru mezi nimi opět nedosáhl.
Exil Manderlyů
Asi před tisíci lety podle lady Rohanne Weber, před ne více než devíti sty podle lorda Godrica Borrella, se totiž Manderlyové ocitli v nemilosti a byli z Roviny vyhnáni. Dle záznamů mistra Yandela se to stalo kvůli lordu Lorimaru Peakovi, který k tak závažnému kroku přiměl krále Parceona III. Gardenera, jenž se obával rostoucího vlivu Manderlyů. Samotnému mu to totiž umožnilo zabrat Dunstonbury a posílit vlastní moc.
A následující příběh už se v Bílém přístavu předává z generace na generaci a vyvolává v něm takovou loajalitu ke Starkům, jaká předčí i nejednoho rodilého Seveřana. Bez domova a přátel a ve strachu o život utekli Manderlyové na Sever, kde je Starkové přijali jako nové vazaly. Darovali jim pozemky, pevnost Vlčí doupě a pověřili je ochranou Bílého nože výměnou za přísahu, že budou vždy věrnými poddanými a vždy vyslyší povolání. Poté Manderlyové pomocí bohatství, jež si stihli vzít z Roviny, vztyčili Bílý přístav a během následujících staletí prosperovali. Začali se sbližovat s ostatními severskými rody, kupříkladu lady Amarylis Manderly si v seriálu kdysi vzala lorda Hothora Umbera, jako náhradu za rozpadající se Vlčí doupě postavili Nový hrad připomínající Dunstonbury a nikdy ve své loajalitě nepochybovali.
 |
| zdroj |
Manderlyové v éře Targaryenů
Měli proto skvělé vztahy se svými lenními pány a poté, co poslední král Severu poklekl před Aegonem Dobyvatelem, i panovníky z dračí dynastie. Ještě během dobývání Západozemí například ostrovy Tři sestry vyhlásily nezávislé království a korunovaly Marlu Sunderland. Agon I. proto pověřil Torrhena Starka, aby tuto rebelii ukončil, a ten učinil velitelem severské armády Warricka Manderlyho, který vyplul z Bílého přístavu do Sestrova. Tam, když spatřili flotilu a k tomu ještě královnu Visenyu na její dračici, skončila veškerá chuť na boje a jako záruku za dobré chování poslali jednoho z Marlyných synovců do pěstounské péče Manderlyům.
A nebo princezna Viserra Targaryen, divoká dcera krále Jaehaeryse I. a Dobré královny Alysanne, byla dokonce zasnoubena s lordem Manderlym. Ale bohužel zemřela po pádu z koně, když se opilá projížděla ulicemi Králova přístaviště, kde si chtěla ještě užít zábavu před plavbou za snoubencem. Nicméně jeho příbuzná lady Jessamyn při návštěvě královské dvojice sloužila jako královnin šenk a její sestra lady Mara rovnou jako její společnice na Dračím kameni.
Během Velkého koncilu, neočekávané předehře k Tanci draků, kde se volil Jaehaerysův nástupce, se tak Manderlyové jako jedni z vážených rodů zúčastnili volby. Podporovali nárok syna Jaehaerysovy vnučky Rhaenys, ale nakonec zvítězil jeho oponent, Rhaenysin bratranec Viserys. Není proto divu, že když se po Viserysově smrti rozhořela válka mezi jeho potomky Rhaenyrou a Aegonem II. a Rhaenys se přidala na Rhaenyřinu stranu, rozhodla se válčící královna získat pomoc i na Severu. Vyslala proto vlastního syna do Bílého přístavu a Zimohradu a přesvědčila jejich lordy, aby se přidali k ní.
Lord Manderly jí poslal válečníky vedené svými syny, serem Medrickem a serem Torrhenem, i když to pro ně byla dlouhá, pomalá cesta, a oba se královně snažili pomoci ze všech sil. Když totiž sice dobyla hlavní město, ale přišla o dva draky kvůli zradám neurozených dračích jezdců, varovali ji, že nemůže věřit ani zbývajícím dvěma, a stejně tak se ji snažili chránit i před měšťany samotnými, když se rozhodli královny zbavit. Medrick stanul v čele stovky vojáků a podařilo se mu během povstání obyvatel nespokojených s válkou a Rhaenyřinou vládou navrátit pořádek do jedné části města uvrženého do chaosu a Torrhen zase bojoval s muži Perkina Blechy a jeho samozvaného krále Trystana Truefyra. Ovšem prohrál a ztratil čtvrtinu vojáků, než se mu podařilo ukrýt se v Rudé baště.
Potom oba doprovázeli Rhaenyru i během útěku z města, jež si nakonec nedokázala udržet, a radili jí, aby se vydala do Bílého přístavu, kde by ji ochránili. Jenže ona trvala na tom, že popluje na Dračí kámen, už bez Manderlyových rytířů. Aniž by tušila, že míří ke své zkáze. A zatímco se Medrick nakonec vrátil domů, Torrhen zůstal na jihu i po Rhaenyřině a Aegonově smrti a nastolení vlády úplně nového mladičkého krále, Aegona III. Byl totiž jmenován jako jeden z jeho původních sedmi regentů a své pozice se vzdal až ve chvíli, kdy zimní horečka sklátila jeho otce i bratra a on se musel ujmout role lorda Bílého přístavu. Ačkoli jen do chvíle, kdy se o něco později znovu vrátil na jih, aby se stal Aegonovým pobočníkem, dokud král nedospěl.
Ovšem toto důležité spojení s Targaryeny na jihu nebylo to jediné, čeho se jim podařilo v Tanci draků dosáhnout. Lady Jeyne Manderly se totiž o pár let později provdala za Rickona Starka, dědice proslulého Cregana Starka, jenž po smrti obou válčících sourozenců provedl nekompromisní čistku hlavního města, a o dalších pár let později uzavřela sňatek lady Myriame Manderly s Rodwellem Starkem. A protože neměli žádné potomky, stala se po jeho smrti na nějakou dobu vládnoucí lady Zimohradu.
Manderlyové po pádu Targaryenů
I po brutálních událostech, jimiž Aerys II. rozpoutal Robertovu rebelii, proto zůstali Manderlyové věrní Starkům víc než Targaryenům a Wyman Manderly, současný lord Bílého přístavu, vedl své rytíře na jih pod vlčími praporci. Bojoval se svým lenním pánem u Trojzubce, odkud jen tak tak vyvázl živý. Před jistou smrtí ho zachránil jeho rytíř ser Bartimus a Wyman ho za to učinil kastelánem Vlčího doupěte, po postavení Nového hradu vězení Bílého přístavu.
Sám tak mohl zůstat v čele rodu Manderlyů a oporou svých synů Wylise a Wendela, avšak doby jeho bojů pominuly spolu s rebelií. Nyní je mu už k šedesáti a ztloustl tak, že už ho neunese žádný kůň (ač jízdu na koni kdysi miloval) a musí cestovat v nosítkách. Proto mu mnozí posměšně říkají Příliš tlustý, aby seděl na koni a vlastní lidé mu přezdívají lord Mihule, protože jeho mihulové koláče jsou údajným viníkem tolika kil navíc. Mnoho lidí ho kvůli tomu také vnímá jako zbabělce a blázna, ale ve skutečnosti je velice mazaný a nezlomně podporuje současnou generaci Starků. Ochotně poslal vojáky obsadit Kailinskou držbu, když se Ned Stark začal obávat nebezpečí ze strany Lannisterů, a když po jeho zatčení Robb Stark svolal vazaly, ujal se velení obrany města a poslal své syny, aby se přidali k bojům.
Sám se pak zúčastnil slavnosti na oslavu sklizně na Zimohradu a přivedl s sebou pro obveselení posádky rytíře a umělce. Navrhl také, že nechá vyrazit mince pro nového krále Severu a postaví válečnou flotilu. A i přes svou velikost docela půvabně tančil s Beth Cassel a vůbec si užíval radosti ze seveřanského postupu. Jenže tam se všechno děsivě obrátilo. Lord Hornwood zahynul i se synem v Říčních krajinách a jeho manželka, Wymanova sestřenice Donella, neměla žádné další potomky a ani naději, že ještě nějaké bude mít. Na Hornwood proto začalo vznášet nároky mnoho lordů včetně Wymana a panství se stalo hrozbou pro mír. Objevilo se proto několik nabídek k sňatku včetně Wymanova syna Wylise a několik dalších nabídek mladších synů k opatrovnictví a jmenování dědicem, ale Donella je všechny odmítla.
Nakonec, než se stihli dohodnout na jakémkoli řešení, slavnost skončila a lady se raději rozjela domů. A i když nikdo nereagoval na její obavy z faktu, že bastard z Hrůzova shromažďuje muže a má čím dál větší zálusk na sousední země, došlo k nejhoršímu. Ramsay Sníh ji unesl a donutil ji, aby si ho vzala. Wyman proto okamžitě zabral sousední Hornwood a všechny jeho pozemky, aby zabránil Boltonům zmocnit se ho, a spolu s Rodrikem Casselem zorganizoval záchrannou skupinu. Jen pozdě. Ramsay totiž Donellu zamkl ve věži a nestaral se o její jídlo, takže ji objevili už mrtvou s krví kolem úst a ukousanými prsty.
A ani Wymanovi synové si na jihu nevedli o moc lépe. Když se severská armáda rozdělila u Dvojčat, mladší Wendel, hlasitý, nevázaný, plešatý muž s ohromným knírem, se stal součástí osobní stráže Robba Starka. Jako jeden z mála takových sice přežil bitvu v Šeptajícím lese a doprovázel lady Catelyn na vyjednávání s Renlym a Stannisem Baratheony. Dokonce se nabídl jako součást omluvy Freyům za nedodržený slib a prohlásil, že si vezme jednu z Walderových dcer. Jenže nepředpokládal, že místo mihulového koláče mu v ústech na rudé svatbě přistane šíp z kuše.
Starší Wylis, ještě tlustější muž, avšak tichý a formální a pouze v bitvě divoký jako mastif, s velice oddanou a milující ženou, zůstal naopak pod velením Rooseho Boltona a ještě před svatbou byl zajat, dokonce dvakrát. Nejprve Chrabrými kumpány Lannisterů a potom rovnou Gregorem Cleganem. Až teprve po úspěšném vyjednání podmínek pokleknutí Manderlyů před Boltony a Železným trůnem odplul ze svého vězení do Bílého přístavu. Jeho otec totiž po porážce Starků slíbil uznání Boltonů jako strážců Severu, svatbu svých vnuček s Freyi a otevření přístavu pro královské lodě, takže ho Lannisteři poslali domů a rozvázali dosud napevno svázané Wymanovy ruce.
V seriálu tak nikdy výslovně nevyjádřil podporu Boltonům a nakonec se pokusil odčinit své váhání provoláním nového krále Severu. A v zatím poslední knize uspořádal ohromnou hostinu na oslavu synova návratu a tím rozpoutal mnohem víc. Nejen, že se pokusil dosáhnout ke svému poslednímu právoplatnému pánovi Starkovi mezi jednorožce a kanibaly na Skagosu, když pro něj poslal Davose, nejen, že cestou na Zimohrad se třemi „přáteli“ Freyi připravil tři obrovské koláče, které si po jejich zmizení velice vychutnal, ale posunul celou severskou frašku k nevyhnutelnému a drsnému konci. Protože on, ač musel přísahat, pít s Freyi a zaslíbit svou vlastní krev, nikdy nezapomněl. Protože Sever si pamatuje.
 |
| Wyman Manderly zdroj |
Členové rodu Manderlyů na začátku ságy:
- lord Wyman Manderly, přezdívaný lord Mihule, lord Příliš tlustý, aby seděl na koni, lord Prase a lord Sádlo, lord Bílého přístavu, strážce Bílého nože, Štít víry, Obránce vykořeněných, lord velitel Klikatice a rytíř Řádu Zelené ruky
- ser Wylis Manderly, syn a dědic Wymana
- lady Leona Woolfield, manželka Wylise
- lady Wynafryd Manderly, nejstarší dcera Wylise a Leony
- lady Wylla Manderly, dcera Wylise a Leony
- ser Wendel Manderly, syn Wymana
- ser Marlon Manderly, bratranec Wymana, velitel posádky Bílého přístavu a Nového hradu
Žádné komentáře:
Okomentovat