Řekotočí

zdroj

Zámek Řekotočí (Riverrun), sídlo rodu Tullyů, stojí v západní části Říčních krajin na soutoku Rejdivého proudu a Červeného bodce, jednoho z přítoku Trojzubce. Zároveň je u Říční cesty, která ho spojuje s Lannisportem na západě a hostincem na rozcestí (Starým hostincem, Říčním hostincem nebo Dvěma korunami, jak se během časů různě jmenoval), stojícím přesně v místě, kde Říční cesta přetíná Královskou, na východě.

Jde o nepříliš rozsáhlý ale silný třístranný zámek, který je ohraničen na severu Rejdivým proudem a na jihu Červeným bodcem, zatímco na západě čelí obrovskému příkopu. Pokud se navíc objeví nebezpečí, posádka nechá otevřená stavidla, aby se příkop naplnil a voda obklopila zámek ze všech tří stran, tím ho promění v ostrov a zařídí prakticky nemožnost útoku. Zároveň tato pozice zajišťuje nádherný výhled do značné dálky. Zámek sám pak má pískovcové hradby zvedající se z vody a se zubatým cimbuřím a prolukami pro lučištníky. Pokud je tedy správně obsazen posádkou, může vydržet se zásobami obléhání až dva roky – přitom posádka dvou sta mužů je na obranu víc, než je ve většině případů nutné, a v mírových časech stačí pouhé stráže s helmami s rybou na špici.

Vnitřek zámku za silnými hradbami je pak stejně půvabný, jako výhled z něj. Hlavní tvrz je trojúhelníková stejně jako celé Řekotočí a tak i lordův solár, do něhož se stoupá po točitém schodišti, má tři stěny a navíc i kamenný balkon vyčnívající na východ. Velká síň, kde se konají početné rady a kde se nachází trůn Tullyů, u něhož nesmí chybět zvonek na přivolání sluhů, stojí pod soukromou audienční komnatou pro osobní návštěvy. A třeba Kolová věž porostlá břečťanem má uvnitř velké vodní kolo, které pohání vody Rejdivého proudu. To je ale zároveň i trochu nebezpečné, protože kdo pod něj spadne, skončí v pořádném víru a teoreticky může dosáhnout až Vodní brány nebo se prakticky utopit.

Vodní brána je potom široká, těžká, železná padací mříž do poloviny rudá rzí. Pojmenovaná Vodní a rezavá je právě proto, že většinou je z poloviny ve vodě a zvedá se, jen když má propustit někoho připlouvajícího ve člunu. Hned za ní jsou proto ve zdi těžké železné kruhy sloužící k připoutání člunů a vodní schody vedoucí od opevnění přímo do zámku.

A proto, že má Řekotočí vždy dostatek vody, má i krásný boží háj, který v současnosti tvoří spíš živou a vzdušnou zahradu se sekvojemi, květinami, mátou, hnízdícími ptáky, potůčky a stromem srdce, štíhlým čarostromem, přestože Tullyové dávno vyznávají víru v Sedm, k čemuž jim slouží vlastní septum. To je sedmistranná pískovcová budova s podobiznami sedmi bohů namalovaných na mramoru, postavená Hosterem Tullym v zahradách milovaných jeho ženou Minisou Whent.

A nakonec jako každá jiná pevnost má Řekotočí i svá sklepení fungující jako žaláře – velmi nepříjemné, zatuchlé a plesnivé místnosti bez oken, s těžkými, železem pobitými dveřmi, které jsou nezřídka využívané. Rod Tullyů totiž vládl Řekotočí a okolním bohatým zemím (byť ne celým Říčním krajinám) minimálně tisíc let, ale možná i několik tisíc.

Postavil ho lord Axel Tully jako rudý zámek nad soutokem Červeného bodce a Rejdivého proudu, v místě, které dostal od andalského válečníka Armisteada Vanceho jako odměnu, když zradil posledního krále Prvních lidí v centrálním Západozemí, Tristifera V. Mudda, a přidal se na stranu Andalů. Strategická pozice Řekotočí Tullyům brzy přinesla bohatství a znamenala pro ně roli strážců západu říčních království před královstvím Skály. A přestože tomu vládli divocí lannisterší lvi, Řekotočí se jen vzácně vzdalo a nikdy nepadlo násilím. Navíc, jak šel čas, existovalo k dobytí čím dál méně příležitostí.

Během napadení Západozemí Harwynem Hoarem bylo sice opuštěno, protože vládnoucí lord Tommen Tully musel utéct, ale nakonec se tam Tullyové vrátili, po dobytí Targaryeny se z Tullyů stali věrní targaryenští vazalové, boje, ať už rebelie nebo občanská válka známá jako tanec draků, se přímo k Řekotočí nikdy nepřiblížily, a v poslední, Robertově rebelii, kterou Robert vyhrál, stáli Tullyové po jeho boku, a tak i Řekotočí zůstalo v bezpečí. Bylo proto ideální třeba i pro výchovu dětí a rodinný život. Své dětství zde například strávil Petyr Baeliš, původně z nehostinných Prstů v Údolí, ve zdejším septu se oženili Ned Stark s Catelyn Tully a Jon Arryn s Lysou Tully a stejně tak se zde narodil a během rebelie žil Nedův nejstarší syn Robb Stark.

Po událostech války pěti králů rozpoutané mezi Starky a Lannistery, v níž se Tullyové přidali ke Starkům, se však karty zásadně promíchaly. Řekotočí po několika zradách, značném zápolení a mnoha nepříjemnostech změnilo pána a připadlo rodu Freyů, stejně jako se úplně obrátila celá situace Tullyů, z nichž se stali věznění zrádci. A jeho budoucnost tak zůstává otázkou. Tedy alespoň v dosavadních knihách. V seriálu se totiž podařilo Freye porazit a Řekotočí se znovu ujal poslední Tully, osvobozený lord Edmure.

zdroj