Naath

Ostrov Naath je velký zakroucený ostrov v Letním moři ležící mezi Letními ostrovy a Sothoryosem, jižně od Valyrijského poloostrova. Je kopcovitý a lesnatý, dle seriálu na něm rostou i palmy, a především je proslavený stovkami druhů motýlů a jiného hmyzu. Proto ho také dříve zvali Ostrovem motýlů.

zdroj

Před zkázou Valyrie byl i relativně bohatý a obchodoval s Essosem i Západozemím. Vzhledem k ideálním podmínkám k životu hmyzu býval totiž hlavním vývozcem hedvábí velice žádaného na všech důležitých trzích v Západozemí i Svobodných městech, a to díky hojné populaci bource morušového. Také vyvážel vynikající rukodělné výrobky a lahodné kořeněné víno. V současnosti však ekonomiku Naathu zničili otrokáři, když začali ve velkém využívat jiné přednosti ostrova.

Naathové mají totiž na trhu s otroky velikou cenu. Jednak mají unikátní exotický vzhled – ploché kulaté obličeje, tmavou kůži a žlutohnědé oči se zlatými skvrnami, takže například jeden z domů rozkoše v Lysu se proslavil právě krásnými Naathkami s tetovanými motýlími křídly, a jednak jsou slušní, chytří a velice učenliví. A především, což zejména je činí vyhledávanou kořistí otrokářů, nebrání se.

Jsou též zváni Mírumilovní lidé a vyznávají naprostý pacifismus. Raději než válčení skládají hudbu a odmítají ubližovat jakémukoli živému tvorovi, takže nejedí žádné maso. A také proto nebojují, ani když někdo útočí na jejich domovy nebo je samotné. Tento pacifismus vychází z jejich víry v jediného boha, Pána souzvuku, který je uznáván i ve světě – například v Braavosu má vlastní dřevěný chrám. Podle Naathů tento bůh vždy byl a vždy bude a měl stvořit měsíc, hvězdy, zemi a všechny tvory. Je zobrazován jako smějící se nahý obr s plnovousem obletovaný hejny útlých panen s motýlími křídly a Naathové věří, že i ostatní motýli na ostrově jsou jeho posly pověření ochranou ostrova.

zdroj

A možná je na tom něco pravdy, protože ačkoli během časů na Naath vyplulo mnoho dobyvatelů, všichni, kdož se na něm pokusili usadit, brzy zemřeli. Začali si myslet, že ve vzduchu ostrova působí jakési zlo, jež je zabíjí. Nejprve vždy dostali horečku, poté bolestivé křeče, kvůli kterým vypadali, jako by nekontrolovatelně divoce tančili, a v poslední fázi potili krev a maso se jim odlupovalo od kosti. Jen domorodci jsou proti této nákaze zřejmě imunní.

Podle arcimistra Ebrose by mohlo jít o nemoc přenášenou místními motýly, dle něj velkými černobílými s křídly jako lidská pěst, a proto je označována jako motýlí horečka. Akorát právě toho dokázali nakonec využít otrokáři a korzáři, protože zjistili, že tito motýli jsou denní tvorové, tudíž existuje menší šance nákazy, pokud proti Naathu vyplují v noci a zůstanou jen pár hodin.

Další zvyky a kultura Naathu nejsou zatím známé, pouze v seriálu Naathka Missandei tvrdila, že neznají institut manželství a tedy nechápe status bastardů. V knize však není žádná zmínka o partnerském životě na Naathu, ani nebyli zmíněni žádní dospělí obyvatelé ostrova. Na druhou stranu také Missandei strávila mnoho let v Zálivu otrokářů, kde manželství i bastardi prokazatelně existují, stejně jako se učila mnoha jazykům a kulturním zvykům jiných civilizací, tedy by měla být dobře seznámena s tím, co je nemanželské dítě.

Ostatně Ghiskarci ze Zálivu otrokářů mají s Naathem dlouhou historii. V časech Starého impéria Ghisu ho celkem třikrát obsadili, a to jen proto, aby je všechny schvátila právě motýlí horečka. Jedna ghiskarská loď pak také krátce přistála na Letních ostrovech, díky čemuž se tamější obyvatelé dozvěděli, že za jejich vodami existují další země a lidé, a sami pak vyrazili na průzkumné expedice a pokusili se přistát na Naathu. Též neúspěšně.

Po nich na Naath přišli Valyrijci, vystavěli tam pevnost z taveného dračího kamene, jejíž ruiny jsou k vidění dodnes, ale ani oni neuspěli. A nevydržela ani společnost volantských dobrodruhů, která na ostrově postavila obchodní město obehnané dřevěnou palisádou s ohradami pro otroky, ani korzáři z Baziliščích ostrovů, kteří na Naathu nesčetněkrát přistáli. Naathové tvrdí, že nikdo z okupantů nevydržel déle než rok.

Před tisíci lety pak na ostrově přistály další lodě, tentokrát s rhoynskými uprchlíky na útěku před Valyrií pod vedením princezny Nymerie. Předtím se pokusili usadit na Sothoryosu, ale tamější nebezpečné prostředí je hnalo dál. Naathové je přivítali a byli ochotni je na ostrově hostit, ostatně to nebyli dobyvatelé, ale lidé snažící se najít nový domov. Jenže horečka začala zabíjet i je, takže se Nymeria rozhodla zkusit štěstí na Letních ostrovech, než konečně dosáhla Dorne.

A jak už bylo zmíněno, otrokáři a korzáři nakonec našli způsob, jak nebezpečí obejít, začali pořádat ve velkém noční nájezdy na celé vesnice a své zajatce prodávali ve Valyrii a Zálivu otrokářů. Během století krve po pádu Valyrie, když náhle zmizelo nejmocnější impérium východu ovládající Letní moře, pak jejich nájezdy tak zintenzivněly, že Naathové utekli z pobřeží do kopců a lesů v centru ostrova, nenapravitelně utrpěla jejich kultura a prakticky zanikl veškerý obchod. Takže naatshké hedvábí je k vidění méně a méně a pro Naathy je život o to komplikovanější.

Právě z tohoto ostrova pochází jediní známí Naathové, rodina zmíněné Missandei, v knize desetileté, v seriálu dospělé dívky, kterou unesli otrokáři z Baziliščích ostrovů a prodali ji do Astaporu. Tam ji později otrokář Kraznys mo Nakloz, pro něhož pracovala jako písařka a překladatelka, věnoval Daenerys Targaryen, která ji osvobodila a udělala z ní svou služebnici.

A v knize spolu s Missandei slouží Daenerys i její bratři. Celkem s ní unesli tři, aby se stali Neposkvrněnými, ale jen Marselen a Mossador (ne tentýž Mossador jako v seriálu) přežili výcvik a jen Marselen současné nepokoje v Meereenu.

Žádné komentáře:

Okomentovat