Leng

Leng je ostrov v Nefritovém moři rozkládajícím se mezi Essosem a Sothoryosem zhruba od přístavního města Qarth na východ a leží u pobřeží Zlatého císařství Yi Ti. Je zarostlý lesy a džunglemi, podle slavného dobrodruha Lomase Dlouhokrokého je domovem deseti tisícům tygrů a deseti milionům opic. Známí jsou i tamější lidoopi, například skvrnití hrbatí, inteligentní skoro jako lidé, nebo obří pláštíkoví. Pochází odtamtud pruhovaná koňovitá zvířata, která Jogos Nhai zkřížili s koňmi a vznikli tak zebroni. Roste na něm hromada koření a jsou na něm naleziště drahých kamenů. 

zdroj

Z historických důvodů lze ostrov rozdělit na severní a jižní část, protože severní dvě třetiny ostrova stále nesou významné stopy po kolonizaci Yi Ti. Císařství tam také vybudovalo město Leng Ma, přístav v ústí řeky na západním pobřeží, a Leng Yi na severním pobřeží, zatímco Turrani, přístav v ústí řeky na jižním pobřeží, prosperující díky obchodu s kořením a drahokamy, vybudovali Lengané. 

Zejména ve středu ostrova, ať už se jeho vládcem zrovna prohlašoval kdokoli, je ale hustá, těžko proniknutelná džungle, kde kdysi bývala města ještě starší. Zůstaly tam po nich zvláštní zříceniny s ohromnými, nyní popadanými a hustě zarostlými budovami, a především s nekonečnými labyrinty tunelů pod nimi. Ty vedou do rozsáhlých komnat, odkud vyřezávané schody sestupují desítky metrů pod zem. Nikdo neví, kdy nebo kdo tato města postavil, patrně půjde o vymřelou civilizaci, a rozhodně se nedoporučuje je zkoumat. Ti, kdo do zřícenin vstoupili, tam totiž často něco nechali. Buď „jen“ svůj rozum, nebo rovnou své tělo. Proto je do nich také vstup zakázán pod hrozbou trestu smrti. 

O moc více toho ovšem není známo ani o současné kultuře Lenganů. Jednak jde o civilizaci, která nebyla v kontaktu se světem na západě, sami jen zřídka opouští ostrov, nemívají zájem o cizince a cizí zvyky, a jednak se velmi dlouho ocitali pod útoky Yiticů. Snad jen, že jsou nejvyšší lidé světa, někteří dorůstají až dvou nebo dvou a půl metru, jsou štíhlí, hbití, slavní svou krásou a kůží barvy týku, zlatýma očima a údajně mají o mnoho lepší zrak než ostatní etnika, zejména v noci. 

Na severu ostrova pak žijí potomci yitiských osadníků, stále velmi podobní lidem Zlatého císařství Yi Ti. Mluví yitiským nářečím, modlí se ke stejným bohům jako na pevnině, vaří stejné jídlo a mívají stejné zvyky. Také chovají v úctě yitiského císaře, ale na rozdíl od svých příbuzných z pevniny uctívají a klaní se stejně jako Lengané pouze božské císařovně.

Ta nyní vládne celému spojenému Lengu, jako instituce byla potlačena pouze v době nadvlády Yi Ti, kdy Leng spadal pod božského císaře Yi Ti. Je přitom pravděpodobné, že podobně jako v Yi Ti, i zde existovalo několik různých císařských dynastií založených a sesazených různými způsoby. Někdy v době osamostatnění Lengu od Yi Ti se pak ještě uchytila tradice dvou manželů pro císařovnu, jednoho coby velitele císařských armád a jednoho jako vrchního admirála. 

zdroj

To všechno bylo většině světa utajeno hlavně proto, že po většinu historie byl Leng izolovaný ostrov, kde cizince nevítali a s těmi, kdo se pokoušeli drancovat tamější zdroje, činili rychlý konec. A tak se mu námořníci raději vyhýbali a postupně Leng obestřeli legendami jako strašidelný ostrov plný démonů a černokněžníků. Pouze obchodníci z Yi Ti měli s Lengem kontakt, ale ani tak na tom nebývali o mnoho lépe. Dle pověstí, například těch v knize Nefritové kompendium, žije pod podzemními zříceninami jakési božstvo Starých, s nimiž se měly božské císařovny stýkat a Staří jim měli minimálně čtyřikrát nakázat vyvraždit všechny cizince. Někteří přitom věří, že Staří pod ostrovem dosud žijí. 

Přesto byly zdroje Lengu pro Yi Ti až příliš lákavé. Šestý Mořsky zelený císař, Jar Har, ostrov ze severu napadl a rozpoutal poměrně brutální dobyvačnou válku. Vytlačoval domorodce, zabíjel, zotročoval, snažil se vymazat místní kulturu, až Lengany vyhnal na jižní třetinu ostrova a na sever přivedl žoldáky, dobrodruhy a obchodníky z vlastní říše, načež se začalo s budováním přístavů a měst jako Leng Ma a Leng Yi.

Vojáky potom poslal prozkoumat podzemní ruiny, odkud se vrátili šílení, pokud vůbec, a tak zapečetil vchody a pod hrozbou trestu smrti tam zakázal přístup – opatření dodržované dodnes. Tím i skoncoval s tradicí vyvražďování cizinců, ačkoli je samozřejmě sporné, zda se tak stalo zamezením přístupu k bohům, nebo masakry nařizovaly císařovny samy a Jar Har jim moc nad životem a smrtí dobytím území sebral. 

Až před 400 lety na Lengu za neznámých okolností božského císaře svrhli. Pravděpodobně byly tyto události součástí většího úpadku Yi Ti, který postupně ztratil veškeré kolonie, enklávy či podřízená impéria a v posledních dvou tisících letech byl pod častými nájezdy Jogos Nhai. Vláda se vrátila do rukou suverénních božských císařoven a zdá se, že časem se vzájemné vztahy mezi nyní už svobodnými Lengany a Yitici docela urovnaly, nyní žijí na ostrově víceméně v míru. 

Je možné, že to vše se odehrálo za vlády současné císařské dynastie založené Khiarou Velikou, nicméně nejsou dostupné záznamy o tom, zda právě ona byla první božskou císařovnou po osvobození Lengu. Rozhodně ale přispěla ke sblížení lidu Lengu a Yi Ti, když si vzala dva manžele najednou – jednoho Lenga a jednoho Yitice. V čemž pokračovaly i její následnice a na Lengu se zrodila tradice, že císařovnin manžel Leng velí císařským armádám, zatímco yitiský manžel velí jejím flotilám.

Akorát jako většina dalekých východních zemí nemá Leng prakticky žádné spojení se Západozemím. Pouze se jako v případě většiny dalekých východních zemí kromě vzácných spisů seznámilo Západozemí s Lengem prostřednictvím lorda Corlyse Velaryona, jenž tam zavítal během svých devíti velkých plaveb. A možná to byl on, kdo dovezl nefritovou tiáru patřící prý císařovně Lengu, již princ Daemon Targaryen věnoval své neteři a následně manželce Rhaenyře.